Petra

petra_kryoostrava

PETRA NOVÁKOVÁ

Petra je realitní makléřka z Ostravy, ve znamená lva, ráda chodí plavat a před téměř třemi měsíci
poprvé navštívila Kryocentrum Ostrava. V současné době je nezadaná.

Petro, odkud jste se dozvěděla o Kryocentru?

Od kamarádky, která dávala post na Facebook. Pak jsem si začala o svém úmyslu, navštívit
Kryocentrum, povídat s přáteli a dozvídala jsem se, že do kryokomory chodí často a mají spoustu
pozitivních zkušeností.

Kdy jste se rozhodla Kryocentrum navštívit?

Přibližně po 4 měsících od první zmínky.
Hned jsem rozhodnutá nebyla, dlouho jsem si říkala, že jsou lidi blázni, když jdou do -120 °C. Pak
jsem byla na párty, kde jsme o tom mluvili. Spousta lidí to začala vychvalovat a mluvit o
přínosech. Tak jsem začala přemýšlet o návštěvě a hledat více informací z internetu a od
známých. Zajímalo mě, jak to probíhá a kolik to stojí.
Najednou se ke mně dostala informace, že je sleva na Slevomatu, což byl pro mě impuls "pojď to
zkusit teď!". Zlanařila jsem k sobě další lidi a šli jsme. Měla jsem strach tam jít sama.

Kryocentrum a strach? Proč?

- 120 °C v kryokomoře a na lokálním ošetření -160 °C. Jsem zimomřivá, v zimě proklínám všechny
svaté, ale všichni mi říkali, že je to jiná zima, že to mám zkusit.

Jak probíhala první návštěva Kryocentra?

Při prvním vstupu jsem viděla recepci a za ní majitele. Hodně mě uklidnil jeho přístup, který byl
chápavý a lidský. Vedle mě stál pán, který tam byl také poprvé, tak jsme spolu sdíleli pocity.
Dostala jsem oblečení a šla se převléknout - měla jsem z internetu nastudované, co budu mít na
sobě. Dřeváky, šortky, tílko, rukavice a čelenku a vše kovové musí z těla ven, tak jsem nebyla
překvapená.
Převlečenou mě majitel usadil na recepci a začal mně a dalšímu nováčkovi vysvětlovat
celý proces. Řekl mi, jak to bude probíhat, jak se budu cítit, proč budu cvičit, jak často se má
chodit, aby to mělo vliv. Uklidnil mě. Na každou otázku fakt ochotně odpověděl a poradil.
Pomohlo mi nebýt tam sama. Přišla pro nás slečna, která mě doprovodila ke kroykomoře. Obula
jsem si dřeváky, čelenku a rukavice a obsluha nováčkům řekla, jak se májí chovat, když je nám
zima: Lehké pohupování, neolizovat rty a ruce do podpaží. Nabídla mi zvolit si písničku, kterou u
toho chci poslouchat a otevřela dveře do předkomory, ve které je - 60 °C. Do kyokomory jsem
nešla sama, byl tam se mnou ten pán co byl také poprvé a paní se synem, která byla už po osmé.
Paní byla velmi příjemná a předávala nám své zkušenosti. Díky tomu jsem měla pocit, že tam
nejsem sama.

První vstup do Kryokomory

Neměla jsem čas uvědomovat si pocity. Zkušená zákaznice Kryocentra nám ještě rychle udělovala
rady a předávala další zkušenosti.
“Tohle bylo - 60 °C a vůbec netušíš, co tě čeká v - 120 °C.”
Rozsvítilo se zelené světlo a šli jsme dál. V hlavě mi kolovaly dvě myšlenky:
1. Nedívej se na hodiny.
2. Ruce do podpaží.
Vstoupila jsem do - 120 stupňů a jako první jsem hledala hodiny, abych věděla, kam se nemám
dívat. Stojíme tam tři minuty, nehonilo se mi v hlavě vůbec nic. Myšlenky jsem se snažila upínat na
hudbu, ne na mráz. Pohupovali jsme se do rytmu. Soustředila jsem se na dech. Chvílema jsem i
zavírala oči a soustředila jsem se sama na sebe. Najednou paní řekla, že zbývá 20 vteřin.
To mě překvapilo, velmi rychle mi to uteklo.

Po 3 minutách v Kryokomoře

Vylezli jsme ven a šli jsme cvičit na 15 minut. V nohách jsem cítila brnění, jehličky, možná šok těla,
ale jen na nohách, dokud jsem se nezahřála cvičením. Překvapilo mě, jak rychle to uteklo. Vůbec
se to netáhlo. Zima nebyla tak velká, jak jsem čekala. Pocitově mi přišlo, že když je venku v zimě
okolo nuly, tak mi to přijde daleko horší. Pamatuju si, že všichni tam byli dobře naladění, fakt jsme
se spolu zasmáli. Pak jsem se šla převléknout.

Po cvičení a převléknutí

Po převlečení se mě majitel ptal, jaké mám pocity, jestli mám dotazy. Měl skutečný zájem. Ptal se
mě i na cíl, důvod, proč jsem přišla. Mým cílem bylo odstranění bolestí kloubů - hlavně kolen,
rozběhnutí lymfy a metabolismu, který jsem měla zastavený věčnými dietami.
Majitel mi doporučil Kryocel, proceduru, která zahrnuje celkové i lokálním ošetření. Lokální
kryoterapie zahrnuje ošetření předních a zadních stehen, zadku, břicha a vstup do kryokomory.
Vysvětlil mi, že kombinace má lepší účinky.

Souhlasila jsem s doporučením a koupila si permanentku na Kryocel.

Po první návštěvě Kryocentra

Odcházela jsem se strašně dobrou náladou. Hned jsem volala tetě, že musí chodit se mnou.
Kamarádce, která čekala na mé dojmy, jsem posílala hromadu zpráv o tom, jak to bylo úžasné.
Byla jsem nadšená. Druhý den jsem šla znovu, to už bylo i s lokálním ošetřením.

Poprvé na lokální kryoterapii

Opět jsem nevěděla, co mě čeká, jestli mě zavřou do nějakého stroje nebo na mě jen nějaký stroj
přiloží. Obsluha mě vzala do místnosti, kde bylo lehátko, na které jsem si lehla, vyhrnula jsem si
oblečení a obsluha začala ošetřovat břicho.
Tentokrát jsem šla s tetou, která si pořídila stejnou terapii jako já. Paní co nás ošetřovala nás vzala
dohromady do místnosti určené pro lokální ošetření a při proceduře nám vyprávěla různé
zkušenosti a výsledky dlouholetých klientů. S každým dalším vstupem paní zjišťovala, jak se
máme, jestli cítíme výsledky. Bylo to velmi příjemné.
Z lokálního ošetření jsem pokračovala do Kryokomory. Díky tomu, že jsem šla už podruhé, tak
jsem měla menší obavy, byla jsem klidnější.

Zkušenosti s Kryocentrem po celé proceduře

Tímto způsobem jsem navštívila Kryocentrum 12x po sobě, každý den.
Během terapie si mi stávalo, že mi večer byla větší zima. Doma jsem byla více zimomřivá, asi bych
to přirovnala k takové té zimě z únavy.

Výsledky procedury v Kryocentru

Změnilo se toho více. Chodila jsem s dobrou náladou, nebyla jsem tolik unavená. Únava u mě
vznikala z přetížení v práci a často jsem si musela odpoledne lehnout i po lehčí fyzické aktivitě,
třeba po plavání nebo cvičení. Měla jsem za sebou těžké období, pravděpodobně i syndrom
vyhoření. Díky Kryokomoře jsem neměla problém si sednou večer k práci. Po kryo jsem tyhle
stavy už neměla.
Po čtvrté návštěvě jsem začala vnímat, že se v těle něco děje. Bolela mě kolena. Normálně
mě bolela hlavně při a po námaze 2 dny, ale při proceduře mě bolela stále. Nicméně jsem vnímala
jinak fungující tělo. Největší benefit byla úleva pro psychiku. Začala jsem se odvodňovat, nebyla
jsem tak nafouklá, zmizely mi otoky nohou. Po operaci kotníku jsem dlouhodobě trpěla na otékání
a to se hodně zlepšilo. Po 12 vstupech jsem měla okolo 5 cm z pasu pryč. Kolena mě přestala
bolet přibližně 10 dní po ukončení procedury. Přestala jsem mít bolestivou menstruaci a už si
nemusím brát prášky proti bolesti.

Hodnocení návštěvy Kryocentra s odstupem 2 měsíců

Dvanáct vstupů bylo za mnou a já začala počítat, kdy budu moct jít znovu. Zpětně vnímám, že
když jsem v Kryu dokázala vypnout hlavu, tak jsem si to neskutečně užila. Mám pocit, že jsem se
naučila zvládat svoje myšlenky. Dvakrát jsem šla s těžkou hlavou a bylo to znát i v kryokomoře.
Byla mi větší zima.
Postupem času se začaly projevovat i další benefity a i po dvou měsících mi pozitivní vliv na
psychiku zůstal. Začala jsem lépe snášet zimu a to stále platí. Nikdy jsem nebyla například
schopná vlézt po sauně do bazénu. Po Kryo to nebyl problém. Celkově snáším lépe chlad. Podle
mě to mělo vliv i na imunitu.
S celou partou kamarádek jsme byly na akci, po které všechny lehly s virozou a já
zůstala svěží a fit.
Stále mi tolik neotékají nohy a už se nezavodňuji. Lymfa prostě funguje. Přestala mě bolet kolena -
úplně.

Petro, půjdeme znovu do Kryocentra?

Určitě půjdu znovu, nemůžu se dočkat. 100% to všem doporučuji. Už teď návštěvu doporučuji
všem, koho potkám. I když to není nejlevnější, investice se vyplatila a určitě se vrátila formou
přínosů na zdraví. Nikdy bych nevěřila bych, jaký vliv to bude mít na psychiku

Petro, je něco, co bys vzkázala těm, kteří váhají nad návštěvou
Kryocentra?

“Pokud zvažujete návštěvu a bojíte se čísla -120 °C, nebojte se. Není to taková zima.
Neporovnávejte to s počasím. Výsledky stojí za to! Je to všechno o hlavě.”